Prestavka | O žehlení

Krásné odpoledne J

Minule jsem se rozepsala o běžném úklidu. Pro někoho otravná záležitost, pro mě výzva a cesta za dobrým pocitem. Přirozený pohyb. Na rozdíl od dlouhodobého stání u žehlicího prkna. Slíbila jsem extra článek, tady je J

Důvod? Žehlení mám ráda! Vím, tahle činnost je v oblibě o dost méně, než cokoliv jiného prospěšného našim domácnostem J pro mě ale žehlení představuje jednu z činností, které jsou vidět. Z pomuchlaného kusu se stává hladký, chvíli hřejivý pocit něčeho nového. Pohyby žehličkou, které buď dovolují, pokud chcete, nebo naopak nevyžadují přemýšlení nad tíhou života, jsou uklidňující. Nemuset nic řešit. Neodbytné myšlenky se lehce odvrátí soustředěním se na teplo sálající z té části, kterou jsme právě vyrovnali. To je pro mě odpočinek.

Musím se smát při vzpomínce na jeden krátký rozhovor ve filmu Vratné lahve. Manželka hlavního hrdiny žehlí před zapnutou televizí, kde běží nějaký seriál. Hlavní hrdina projde okolo a ptá se, jak může koukat na takovou pitomost. Odpověď – "Už jsi někdy žehlil?"

Ano, přátelé, to bývá důvod, proč k žehlení většina lidí pouští ten blikající přístroj. Kulisa, která pomáhá nevnímat hory prádla a stereotypní pohyby žehličkou. Sem, tam, sem, tam – otočit či posunout kus prádla a opět sem, tam, sem, tam ... Stereotyp, který je pro mě příjemnou relaxační technikou.

Také jsem to tak dříve dělala. Pustit film, který už znám téměř nazpaměť, abych ho nemusela sledovat tak soustředěně (takové popálení žehličkou nebude asi to, o co bychom stáli), z jedné strany prkna koš přetékající čistým prádlem, na druhé prostor pro odkládání již vyžehleného. Šikovná hospodyňka si množství upraví tím, že co není nutné, nežehlí, pouze skládá. A začít s tím musí už při věšení – když dobře pověsíš, ulehčíš si práci. Většinou se u toho musí stát a to je náročné. Lze si pořídit vyšší stoličku určenou právě k žehlicímu prknu. Nicméně při potížích, které jsem měla delší čas s klouby a pohybovým ústrojím, jsem se musela srovnat s bolestmi a s tím, že to za mě nikdo neudělá.

Naučila jsem tedy se žehlit "na cédéčko". Co to znamená? Místo televize jsem si pustila oblíbenou hudbu, spíš klidnější. Jakmile skončilo, žehličku jsem odložila a koš s prádlem nechala na příště. Jistě si také srovnáte před samotným žehlením prádlo podle teploty, kterou vyžaduje, od nejnižší po tu nejvyšší. A když máte vyprané 3-4 pračky, žehlení se zdá být nekonečné. Stačí přidat rozdělení ještě podle toho, co je potřeba žehlit hned, a co počká pár dní. Na to CD to vycházelo, že jsem nežehlila více než okolo hodiny. A mé bolavé pohybové ústrojí bylo vděčné, že je nepřetěžuji. Zvykla jsem si na to tak, že už jinak nežehlím. A pak že není čas na poslech dobré hudby J Co vy na to?