Úklid

Zdravím všechny, kdo čekají na můj další příspěvek. Je to tu

Většinou máme podobné pracovní dny (tedy pokud chodíme do práce od-do). Do odpoledne se nezastavíme, cestou z práce odbočíme nakoupit, domů se doplazíme s jediným přáním - mít už klid, dát si kávu a nedělat nic. Což málokdy jde, minimálně nás čeká příprava večeře a úkoly s dětmi, řešení jejich případných nedobrých š školních výsledků, možná hodit prádlo do pračky a kde je ten čas pro sebe?

Už pár dní nosím v hlavě, o čem bude nové zamyšlení. A nebuďte překvapení, bude o domácí práci. Víte, kdybych byla zaměstnaná někde ve výrobě, rozdám doma úkoly svým třem mužským spolubydlícím a budu si u té kávy číst. Jde to, jen nesmíme být nároční na provedení těch běžných úkonů, jako je umytí nádobí, příprava jednoduché večeře a zapnutí pračky (s patřičným podrobným výkladem o barevnosti prádla). A s oblibou tu práci rozděluji i tak, jsme tým a všichni jíme, špiníme nádobí a oblečení, vytváříme odpadky a trousíme drobky z bramborových lupínků  Já ale pracuji v kanceláři. Záda trpí stejně, jako když někdo stojí u pásu, protože celodenní sezení jim neprospívá. Pokud to jde (nikdo mě nevidí, nebo jsem tu chvíli osamocena), zacvičím si, protáhnu ztuhlé tělo a to několikrát denně. Mám se zády problémy již léta a tohle malé cvičeníčko opravdu provozuji každé 2 hodiny.

Přesto je takový minipohyb naprosto nedostačující a tak se opravdu těším, až se cestou z práce projdu kus pěšky (ani deštník v ruce mi v tom nezabrání), doma vyložím nákup, převléknu se a dám si tu kávu (o mé závislosti na ní zase jindy). Včera, jak tak sedím, rozhlížím se a rozjedou se myšlenky na nutné úkony. A to i přesto, že jsem syny naučila, že před mým příchodem bude dřez bez nádobí a vše pěkně utřené a uklizené. Těch pár kousků od snídaně nebo jejich odpolední svačiny snad zvládnou i ti menší (kluci už tak malí zase nejsou, v tomhle jsou cvičení již pár let). Od myšlenek je aspoň u mě velmi krátká cesta k činům. Takhle to dělávám častěji. Vezmu vysavač, přejedu předsíň, kde je nejvíc smetí, potom zajedu do kuchyně a tak dál, prostě najednou jsem vzala vysavačem celý byt a k tomu už přetřu sanitu v koupelně, srovnám ručníky, v ložnici natřesu peřiny a otevřu na ně okno, porovnám poházené časopisy a ty, které jsem ještě nestihla přečíst, si připravím k posteli na večer. Pravda, občas tam zůstanou bez pohybu pár dní, protože se mi večer už číst nechce. Byt vypadá uklizeně, já jsem spokojená, že zase budu mít pár dní od úklidu volno, vrhám se na vaření. No ano, milujeme teplé večeře a tak si je také chystáme několikrát do týdne. Nejsem na to sama, v kuchyni se rád pohybuje mladší syn i můj šikovný partner. Někdy tedy vaříme každý zvlášť, někdy zase společně. Dcera se už těší na pečení vánočního cukroví a já ještě před měsícem přemýšlela, kdy to  budu stíhat (vloni jsem totiž jako nezaměstnaná měla na přípravu vánoc spousty času). Už nepřemýšlím, u toho včerejšího uklízení mi došlo, že to budu stíhat stejně dobře jako roky předtím (to jsem byla zaměstnaná). A navíc se na to těším.

Ony ty domácí práce jsou nejlevnějším fitkem, jaké je v nabídce. Protáhnout si tělo uklízením je i pro ty, co sportování sveřepě odmítají, naprosto dokonalou volbou. Uklízet musí většina z nás a je to výzva. Mne odmala provází taková posedlost - ráda dělám věci, které jsou vidět. Na příklad po malování ... Možná namítnete, že běžný úklid vidět není, protože okamžitě po odložení hadru a koštěte přijde někdo, kdo vám tu harmonii zničí, ale těch pár vteřin po provedení to vidíte. A hlavně víte, že jste uklidili. Opravdu je to taková otrava? Pozitivní myšlení je, když se k tomu postavíte přesně opačně, jako k zábavě a aktivnímu odpočinku. Pak to jde i lépe a dobrý pocit z odvedené práce, která se stejně musí udělat, je k nezaplacení. Včera jsem takový příjemný pocit opět zažila. Sprcha a příjemné posezení u společné večeře byly už pověstnou třešničkou dne. Víkend mám pak volný, když denně hodinku věnuji právě péči o domácí prostředí.

Ačkoliv, přiznám se, občas víkend věnuji důkladnějšímu úklidu a občas si odpočívám u žehlení ... to si nechám na další příspěvek.

Čistotě a pohybu zdar! Krásný zbytek týdne přeji