O babičce

Nemyslím tím tu od Boženy Němcové, to si rozebereme jindy J

Včera cestou z práce jsem se jako obvykle zastavila v supermarketu pro něco k jídlu. Živit mužskou část rodiny, která je v převaze a ve vývinu, to je nekončící úkol U pokladny jsem byla svědkem toho, jak se na prodavačku obořil jeden mladík romského původu. Začal na celý obchod křičet, že to je jasný, že stačí vidět cikána a už to musí být zloděj, že jsou všechny k ... a tak dále. No, není divu, že převažuje takový všeobecný názor, slušný člověk by se takhle veřejně a sprostě nechoval. Nebo ano?

Víte, mám takový problém. Jsem sice normální (víceméně ), jen s těmi vulgárními výrazy a neslušnými nadávkami mám problém. Jako běžná osoba je znám včetně jejich významu, ale nedokážu je vyslovit nahlas, při jejich zaslechnutí se červenám a stydím. Pokud se již stane, že některé "jemnější" výrazy typu domácího zvířectva použiji, je to jen v nejvyšším rozčilení. Někde jsem četla, že je prokázané, že nadávky uvolní napětí a člověk pak nepodlehne tolik stresu. Možná, já osobně se do stresu spíš dostanu, což ve chvíli vyslovení uvědomím a rozčilení je vystřídáno studem. A tohle je také odkaz mé babičky – být za dámu. Nejen v oblékání, které má mít určitý styl a přitom vykazovat prvky nápaditosti a odvahy. Byla totiž švadlena, a když letěla nějaká novinka, sehnala si návod, jak to ušít, a dokázala splnit požadavky moderní doby i nároky svých zákaznic a jejich dcer. Zároveň, ač kuřačku, nikdy jste i nemohli vidět s cigaretou na ulici, s neupraveným účesem nebo živě gestikulující na veřejnosti. A mluvit sprostě, samozřejmě. Moje maminka by si jistě vzpomněla na spoustu situací, které do tohoto idylického obrázku nespadají, já si ji pamatuji takhle.

No a víte jak zábavné je vymyslet slušný výraz v té chvíli, kdy se vám chce zařvat na někoho dost nevybíravým způsobem? Někdy si to zkuste. Mozek se musí soustředit na tento úkol a vztek, který vás ovládá, se rozpouští. Není to standartní věc, přiznávám, Je to jen moje filozofie a docela mě baví. Také tím víc získám, protože osoba, která očekává hrubé zacházení, nevyjde z údivu, když reaguji jinak, než je obvyklé. A zchladí ji to, takže nakonec ta výměna názorů není tak bolestivá. S dětmi doma díky tomu zažijeme v ožehavých chvílích více humoru a navíc je to vychovává k tomu, že aspoň přede mnou a jinými dospělými autoritami ty výrazy nepoužívají.

Zato když si nevšimnou, že jsem dorazila s plnou taškou jídla domů a náhodou vybuchnou u nezdařeného útoku v počítačové hře ...

Přeji příjemný podzimní den.