13. květen 2017 | 15.44 |
Chcete si článek přečíst?
Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.
Jak vypnout blokování reklamy?
Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4
Tak je to tady. Přiblížil se čas odjezdu do lázní, kde se mi pokusí pomoci od mých zdravotních potíží. Jak jsem v lázních trávila týdenní dovolenou, už jsem psala. Moc jsem si to užila. Nyní se jedná o zdravotní třítýdenní pobyt. Ještě jsem nikdy od dětí, rodiny a bezpečí domova nebyla pryč takhle dlouho. A vždy, když mám někam jet, drží se mě cestovní horečka ...
Co všechno vzít s sebou? Je to v horách, počasí nelze odhadnout. Procedury také ne, pobyt venku a cvičení mě ale jistě nemine. V pokynech jsou připomenuty zejména plavky, společenský oděv a sportovní obutí. A samozřejmě léky, doklady a pozvánku.
Ovšem na tři týdny potřebuji mnohem více nezbytností. Když jsem vyskládala do kufru vše, co mě napadlo, byl tak těžký, že jsem ho vyprázdnila a věci zredukovala. Jenže krémy na obličej, něco na sprchování, antiperspirant, šampon, ručník, hřeben, fén, opalovací mléko, boty ke společenskému oděvu, spodní prádlo a zásobu ponožek, to zredukovat nelze. A manikúru, šátek na krk, nepromokavou bundu s kapucí. Sluneční brýle. Kapesníky. A pantofle, oblečení na spaní. A nějaký kousek šňůry a pár kolíčků, abych si mohla drobné věci přeprat a nechat uschnout. Něco na čtení, křížovky, psací potřeby.
Taky telefon, svačinu na cestu, nezapomenout jízdenky na vlak. A špunty do uší, co když na pokojí bude spolubydlící chrápat? :-)
Mám trému. Vím, že to doma beze mě zvládnou, přesto se mi stýská už teď, ještě jsem neodjela. Těším se a netěším. Jako vždy, když vás čeká něco nového, znáte ten pocit? Víte, že je to dobře, něco se děje k vašemu prospěchu, ale je to výstup z komfortní zóny známého prostředí a svých blízkých. Nerada se seznamuji, ačkoliv by to do mě nikdo neřekl. Špatně spím, můj žaludek je stažený, takže mi dělá potíže jíst. Je to směšné a nelze to lusknutím prstu změnit. Musím počkat, až ráno zazvoní budík, vstanu, obléknu se, do batohu dám připravenou svačinku a vyrazím s kufrem na nádraží. Sednu do vlaku … a pak se mi uleví. Je to opravdu nervozita z přesunu někam jinam. Až dorazím do sanatoria, usměji se na recepční a pak vše půjde přirozenou cestou. Je to tak vždy. Užiji si pobyt a vrátím se odpočinutá a spokojená.
No a za pár týdnů nás čeká balení na dovolenou... :-) :-) :-)
Zpět na hlavní stranu blogu